Inflace je téma „trapné“. Omlouvám se za upřímnost. Snad i v Blesku je denně alespoň jeden článek na téma inflace. Ano, je meziročně vysoká, ale je to tak. Málokde se ovšem mluví o rozkladu toho šíleného čísla, jak se počítá, co pro nás znamená a jak se bude do budoucna vyvíjet. Smyslem zpráv dávno není informovat, ale šokovat, že…?!
Google trends za rok 2022 hlásí mimořádné nárůsty v zájmu o heslo ve vyhledávání „inflace“. 14.2.2022 dokonce toto heslo vyhrálo nad všemi ostatními. Zajímavé je, že mezi regiony v ČR jsou minimální až žádné rozdíly. Za sledované období od 1.1. až dnes vítězí Jihomoravský kraj.
Inflaci počítá ČSÚ (Český statistický úřad). Počítá ji jako rozdíl cen spotřebního koše za nějaké období. Nejčastěji meziročně. Dělá to tak, že zprůměruje inflaci za jednotlivé měsíce a získá průměrnou inflaci za celý rok. Viděli jste někdy, z čeho se ten spotřební koš skládá? Máte-li nalito něco zrzavého do skleničky na nožičce, můžete kliknout sem. Připomínám, že v roce 2009 byla v koši stále černobílá televize…
ČSÚ se snaží sestavit dle ekonomické teorie průměrnou spotřebu průměrné domácnosti. A protože žádná taková domácnost neexistuje, nemá to vůbec snadné ani ČSÚ ani my, kteří se výstupy jeho výpočtů řídíme. Spotřební koš se každý rok mění co do struktury statků (zboží) i ve váze jednotlivých zboží (rozuměj dopadu změny jeho ceny na celkovou inflaci).
Kdo dočetl sem, musí získávat dojem o určité relativnosti inflace a není to spojeno s tím rumem nebo whiskey. Ano, je to tak, každý z nás by si měl svou inflaci počítat optimálně sám. Uvedu to na příkladu struktury inflace měsíce dubna, kterou už známe. Domácnosti bydlící ve svém, mající vlastní vrt, les za domem a třeba tepelné čerpadlo mají za duben inflaci 9 %… Kdyby si k tomu ve skleníku pěstovali zeleninu, měli slepice a králíky, budou na 8 %, možná 7 %. Záleží jestli táta pije a kouří a máma jezdí do města nakupovat oblečení. Doprava podražila o 2,3 %.
Na závěr téma inflace si neodpustím matematické okénko. Číslo 14,2 % vypadá šíleně, opravdu ano. ALE… je to 14,2 % meziročně za měsíc, tedy co stálo vloni v dubnu 100.000,- Kč nestojí teď 114.200,- Kč. Dopad do cen má váhu 1/12, tedy 14,2 % děleno 12 měsíci = 1,18 %. Co stálo vloni v dubnu 100.000,- Kč se za letošní duben zdražilo na 101.180,- Kč. A takto za každý měsíc postupně.
Inflace je zlá, protože snižuje kupní sílu peněz a degraduje ty majetky, které spolu s ní nerostou. To je ještě sranda. Zásadní průšvih dělá inflace ve struktuře společnosti. Rozvírá nůžky mezi chudou/nižší třídou a bohatou třídou. Defacto postupně likviduje střední třídu tím, že se její členové propadnou do chudšího segmentu nebo boj vyhrají a skočí výš. Stačí se podívat do Ruska v letech 2000–2020. Následky jsou pro společnost a ekonomiku (věda o finančním chování lidí) bývají velmi devastující.
ČNB proti inflaci intervenuje zvedáním úrokových sazeb. Zvedá je od podzimu, zvedá je hodně a ostře. Aktuální 14denní reposazba 5,75 % jsme naposledy viděli v 90letech a v červnu budeme zvyšovat znovu na 6,5 % …pravděpodobně.
Co to pro nás investory znamená? Nic! Držme se plánu, stále investujme a nepropadejme panice a hledání vysoce rizikových nástrojů pro překonání krátkodobé inflace. Jsme dlouhodobí investoři, ne spekulanti.
Zopakujme si tedy investorské pravdy:
- Emoce jsou součástí života. Ve finančním světě pro ně ale místo není.
- Ověřuj informace, jednej s rozvahou a selským rozumem.
- Část peněz investuj dlouhodobě, pravidelně a diverzifikovaně. Hlídej svou strategii.
- V krizi 80 % „investorů“, spíše spekulantů, prodá. Jen 20 % levně dokoupí/čeká na příležitost – to jsme MY investoři!
- A na závěr, co říkám vždy: udržuj finanční rezervy, protože nikdy nevíš, kdy se budou hodit.
Jde o přístup a myšlení nad penězi, který razím dlouhodobě. Držme tedy klid v duši i našich peněženkách. 🙂